Červen 2015

Konec roků

26. června 2015 v 18:25 Náhodník
Včera jsem měla narozeniny. Nechci tu udávat, kolik přesně mi bylo, ale je jasné, že na sebe prozradím dost, řeknu-li, že jsem dnešním dnem získala potvrzení o svém základním vzdělání a začaly mi poslední "základkové" prázdniny. Byl to dost slavný okamžik, jelikož jsem si od minulého pololetí vylepšila matematiku a dosáhla krásných samých jedniček v pololetí právě ukončeném.
Posledních několik let už mě narozeninové slavení (a vůbec jakékoli slavení) nebere tak jako dřív, ale přece jen něčím ten den speciální byl. Ráno mi vyšlo slunce téměř před očima...


Je fajn, že se ještě dají sehnat čerstvé jahody. Moje závislost každý červen :3
A se sluníčkem to zas půjde z kopce, do zimního slunovratu. Doufám, že budu mít víc času psát na blog. A materiálu, který tu rozebrat. Tolik k přáním a předsevzetím do nových roků, realita je taková, že mojí nejoblíbenější bytosti nasadili jaterní dietu a přísný klid, takže se kolem toho bude točit významná část veškerého dění. Je určitá naděje, že přijdu o hlas předčítáním z knížek a budu si moct hrát na uzpívanou fanynku drsnější muziky, ale raději se pokusím tak nedopadnout, protože k francouzské renesanci už by se to tolik nehodilo. A ta mě už doopravdy čeká.
Tak létu a prázdninám zdar; zítra by mohlo trochu zapršet. Sláva.
Dva měsíce...
Pořád se nemůžu nabažit pocitu, že prázdniny jsou celé přede mnou.

Jaké to je? Vcítění...

1. června 2015 v 18:57 Téma týdne

Rozhodla jsem se pro krátkou povídku (ikdyž ta povídkovatost nic moc, chm) v du-formě. Inspiroval mě název tématu týdne a pak takový ten nutkavý pocit, že chcete být jako někdo jiný. Že chcete toho člověka poznat. Co je lepší způsob, než se do něj snažit co nejvíc vcítit? Jenže co může přijít potom... Třeba už vás nebude chtít vrátit.