Únor 2016

Zamknuté dveře. Kdo má klíč?

29. února 2016 v 21:41 Téma týdne
Tento den symbolizuje jedny takové dveře, od kterých má klíč jenom čas. Jednou za čtyři roky je otevře, aby se vyrovnaly tlaky, a nechá je po zbytek času neprodyšně uzavřené.
Takových dveří je všude spousta. Jsou to řešení, která zatím nevidíme; sny, které jsme zapomněli; místa, kolem nichž procházíme, aniž bychom je viděli; šance, které jsme zatím nevyužili. Otázka je - kdo má klíč?
A nebo možná spíš - co je tím klíčem? Klíčem, který otevírá lidská srdce?
To už je Inkarceron, dobrá :D
Ale když už někdy něco ty dveře na milimetřík otevře, kdo by se je nepokusil zachytit a podívat se, co zůstávalo skryté?


Ráno, ráno, raníčko

23. února 2016 v 11:11 Téma týdne
Jsem ten typ člověka, který se označuje jako "skřivan." Dokážu vstát třeba ve čtyři (ale radši v šest, buďme upřímní) a být hned čilá a schopná nebývalých věcí. Na druhou stranu potřebuju jít spát před desátou, jinak se mnou stejně není žádná zábava přes únavu. Ranní ptáče zkrátka dřív doskáče :p
Vzpomínám na doby, kdy mě někdo budil láskyplným "Je ráno, vstávej," a chystal snídani, pomáhal s oblékáním, česáním, čištěním zubů... Dnes se plížím po bytě o hodinu dříve, sama a potichu, abych někoho náhodou nevzbudila. Chleba mi nikdo máslem a medem nemaže a nestará se, aby mělo pití správnou teplotu. Jsem za to ráda, protože těm dobám, kdy jsem potřebovala pít mléko, už jsem dávno odrostla a je čas na vlastní život.
Někdy musím jít sama budit spáče a snažím se o to co nejšetrněji, jelikož zdaleka ne pro každého je slovo "ráno" rajskou hudbou, ale od toho jsou skřivani, aby zahráli ostatním svou písničku. Ráno pro mě je, když před sebou vidím nekonečno příležitostí jak ten den prožít, aspoň na něco se těším a dokážu se podle toho zařídit od vyskočení s postele až po okamžik, kdy do ní zas spadnu s pocitem, že to byl ale báječný den.

Rýžová kaše s borůvkami

23. února 2016 v 8:48 Recepty
Někdy vystřídám ovesné vločky jako snídani za jinou (pseudo)obilovinu (pohanko, těš se!) a když mám ráno čas, vznikají nebývalé věci. Recept je teoreticky bez cukru, prakticky záleží na vás :)

Na 2 porce potřebujeme:
  • 1,5 dl neuvařené basmati rýže
  • 3 dl vody
  • velký pomeranč
  • hrnek borůvek
  • 2 lžičky borůvkové marmelády
  • 1/4 až 1/2 lžičky skořice
  • špetka soli
  • mandle
Postup:

Rýži si večer namočíme do dvojnásobku vody. Ráno ji slijeme, propláchneme a dáme vařit opět zhruba se dvojnásobku na 15 minut v otevřeném hrnci. Přidáme špetku soli.
Oloupaný pomeranč nakrájíme na kousky, šťávu si necháváme. Když je rýže téměř hotová, přidáme skořici a zamícháme. Případně přidáme trochu vody, aby se nepřipalovala. Voda by se ale měla vstřebat.
Pak rýži stáhneme z ohně, smícháme s pomerančem, dáme do misek a navrch dáme do každé lžičku borůvkové zavařeniny, půlku borůvek a mandle.
Dobrou chuť :)


Zimní salát s čočkou

23. února 2016 v 8:34 Recepty
Recept jsem vymyslela tak nějak spontánně - když se snažím nacpat si do jídla co nejvíc dobrých věcí, železa, vápníku, bílkovin a zeleniny (hlavně navečer, to jsou samé takové salátoviny). Tenhle je navíc hřejivý, zároveň křupavý díky ledovému salátu a jako bonus napodobuje strukturu "skandinávského salátu," který jsem vždycky měla tak ráda (ale ty tučné šproty na kopečcích tvarohu...). Každý sice nemusí čočku, kořenovou zeleninu, nebo tofu, ale zrovna já tedy musím :)

Na 1 porci do dosti velké misky:
  • čočka namočená předem na noc (aspoň 8 hodin, lépe 12) do vody, propraná a v čisté vodě. Já jí vařím vždycky aspoň 250g najednou, ale na 1 porci připadne asi hrnek uvařené.
  • 2-3 listy ledového salátu (a ne ty z prostředka)
  • 1 cibule
  • 1 mrkev
  • 1 menší kořen petržele
  • 1/6 pořádné kedlubny
  • 1/6 tuřínu nebo vodnice (v bídě několik ředkviček)
  • 2 stonk s listy kadeřavé petržele
  • tofu + pažitka, stroužek česneku, špetka soli, půl lžičky oleje (nejradši řepkový, olivový, lněný), lžice vody
Postup:

Čočku dáme do hrnce vařit s trochou saturejky (zlepšuje stravitelnost). Nadrobno pokrájíme cibuli a půlku šoupneme do hrnce k čočce. Necháme vařit do změknutí (min. půl hodiny).
Zbylou cibuli dáme na pánev a zlehka osmahneme. Lze to i bez oleje, pokud přiměřeně podléváte vodou. Mezitím nakrájíme mrkev a petržel na kostičky, tuřín a kedlubnu nastrounáme na plátky nebo taky nakostičkujeme, jsme-li líní a po 5 minutách to přidáme k cibuli. Opékáme, hlídáme, občas mícháme, podléváme aspoň 7 minut. Když se nám zdá, že to bez nás chvíli vydrží, připravíme si tofuroh: umixujeme prostě všechny ingredience na něj v mixéru, asi minutu. Dáme do misky a stranou do ledničky.
Pak vezmeme umyté listy salátu a pokrájíme je na menší kousky asi 2x2cm. Do mísy na salát je dáme úplně dospod.
Když je čočka uvařená, stáhneme ji z vařiče, přendáme k ní do hrnce směs opečené zeleniny z pávne a zamícháme. Poklademe jí na salát cca 2 zběračky. Na to přidáme několik lžiček tofurohu a celé to zasypeme nakrájenou petrželí.


Dobrou chuť! Já to někdy nevydržím a smíchám všechno v míse dohromady, aby se i listy salátu prohřály a měly na sobě krémovité tofu. Tím se rozhodně nic nezkazí :)