Ráno, ráno, raníčko

23. února 2016 v 11:11 |  Téma týdne
Jsem ten typ člověka, který se označuje jako "skřivan." Dokážu vstát třeba ve čtyři (ale radši v šest, buďme upřímní) a být hned čilá a schopná nebývalých věcí. Na druhou stranu potřebuju jít spát před desátou, jinak se mnou stejně není žádná zábava přes únavu. Ranní ptáče zkrátka dřív doskáče :p
Vzpomínám na doby, kdy mě někdo budil láskyplným "Je ráno, vstávej," a chystal snídani, pomáhal s oblékáním, česáním, čištěním zubů... Dnes se plížím po bytě o hodinu dříve, sama a potichu, abych někoho náhodou nevzbudila. Chleba mi nikdo máslem a medem nemaže a nestará se, aby mělo pití správnou teplotu. Jsem za to ráda, protože těm dobám, kdy jsem potřebovala pít mléko, už jsem dávno odrostla a je čas na vlastní život.
Někdy musím jít sama budit spáče a snažím se o to co nejšetrněji, jelikož zdaleka ne pro každého je slovo "ráno" rajskou hudbou, ale od toho jsou skřivani, aby zahráli ostatním svou písničku. Ráno pro mě je, když před sebou vidím nekonečno příležitostí jak ten den prožít, aspoň na něco se těším a dokážu se podle toho zařídit od vyskočení s postele až po okamžik, kdy do ní zas spadnu s pocitem, že to byl ale báječný den.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama