Herbář

9. srpna 2016 v 14:03 |  Náhodník
O prázdninách dělat úkoly, komu by se chtělo? Vytvořit sbírku 10-15 lisovaných květin se ale ještě nezdálo tak hrozné. Vyrazila jsem proto smířeně na louky za městem s lopatkou, igeliťákem a novinami v batohu.
Hledat kytky už po cestě městem si troufnu přirovnat k lovení Pokémonů, ač s tím zkušenosti nemám. Všechny trávníky vypadají, že jsou spravované někým, kdo by vás rozthrl, kdybyste mu vydloubli sedmikrásku, jetel nebo jestřábník. Nic moc jiného tam navíc neroste. I pokračuji optimisticky na luka.
Začátkem srpna tam však situace není zrovna slavná. Tráva je vysoká, takže všechny druhy, které byste si chtěli do herbáře dát, jsou příliš vysoké. Máte se s tím vejít na A4 i s kořeny, nestříhat, neohýbat. Ploužíte se tedy podél cesty, kde tráva není tak vysoká. A ony tam sedmikrásky, jetel a jestřábník. A počkat, taky kakost a štírovníček, abych nekřivdila biodiverzitě lučních cest.
Nakonec vám nezbyde nic jiného, než vzít za vděk výše zmíněnými a pokusit se opodál ve stínu vyrýpnout ještě zvonek (brzy vadne, takže ho domů asi stejně nedonesete), pomněnku s květy o průměru 1 mm (není chráněná?) a miniaturní netýkavku, která je požehnáním, jelikož na rozdíl od všech těch ostatních kytek s vlasovitými kořínky zapletenými do chuchvalců plných hlíny, v níž je matně tušit, že hlavní kořen zrovna moc dobře vylisovat nepůjde, se netýkavka pokoušela zakořenit ve vrstvě listí. S omluvou jsem jí pokus překazila a šla domů dát kytky lisovat.
Za těch 15 minut cesty samozřejmě zvadly, takže než jsem je trochu očistila a esteticky narovnala mezi novinové papíry, byly gumové jako spící kočky. Estetický tvar držet nechtěly, ale to neznamená, že jsem jim ho nevnutila. Přirozená krása tatam, avšak koho to ve škole zajímá? S pocitem zadostiučinění jsem papíry s květinami proložila bichlemi, atlasy a naučnými slovníky a zatížila je několika tučnými svazky o rostlinné medicíně.
Nová otázka vyvstala další den, když bylo potřeba květiny přendat do suchých novin. Střádala jsem si savé výtisky několik týdnů dopředu (Kaufland je nejlepší, ujde i Penny a Albert) a přesto bylo jasné, že třetí den už nebude do čeho přebalovat. Nevadí, kontejnery na papír bývají plné vyhozených novin...
Celou akci jsem si zopakovala dnes, jen na jiné louce. Byla posečenější a také úrodnější, rostlinky šlo vyrýpnout lépe. Dokonce i některé traviny se mi vešly do podmínky formát A4. Potkala jsem dokonce jednoho modráska (ten přišel vyfotit, ne vylisovat :)
A tak jsem dosud v koloběhu starých novin, přenášení tlustých knih a čekání na výsledek své snahy. Už teď mám však pocit, že mi to za to stálo. Přinutila jsem se jít ven, udělat něco nového, precizně a trpělivě a ještě si to užila.


 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama